Obraz rakouského malíře Franze von Persoglia, olej na dřevě, 1912. Vztah mezi mužem a ženou je také společenskou událostí. (Volné dílo)
Ve vztazích mezi mužem a ženou se lidé učí chápat hodnoty, jako jsou věrnost, důvěra, myšlení na druhého, žít pro druhého. Vztahy nabízejí hluboké vnitřní naplnění, ale také mnohá ponaučení o zákonitostech světa.
Vzájemné vztahy muže a ženu učí o mnoha vrstvách lidské osobnosti. Učí je rozeznávat mezi povrchní přitažlivostí oblečení a těla, charakterem, dovednostmi a osobností.
V mladém věku si dívka a chlapec mohou vytvořit první zkušenosti o odlišnostech mezi mužem a ženou, které s sebou nesou také určité tradiční etické vzorce chování, které nejsou výmyslem lidstva, ale spíše projevem zákonitostí světa. Tradiční etika vychází z vytříbeného poznání těchto zákonitostí.
Samozřejmě s sebou vztahy už od počátku nesou mnohé výzvy. Dívka i chlapec díky nim mohou odhalovat vlastní nedostatky, které vedou k tomu, že se s nimi jejich milostný protějšek rozejde, nebo budou čelit konfliktům, které jim mohou také mnohé ukázat.
Tradiční kultura vychází z víry, že člověk není zvířetem, ale byl stvořen Bohem, a je žádán, aby se v životě choval vznešeně. Vznešenost mu poskytnou morální principy, jejichž dodržováním se může vznešeným stát.
Obraz nazvaný Odlišné názory od Sira Lawrence Alma Tadema. (Volné dílo)
Člověk může „na vlastní kůži“ prožít význam slov láska a věrnost nebo zklamání, radost nebo smutek. Vztah může vést k prvním prožitkům duševního spojení a naplnění, ale i zklamání nebo duševního utrpení z odmítnutí či nevěry.
Vztahy však nejsou doprovázeny pouze emocemi nebo pocity, ale mají také zásadní etickou úroveň a vysoké morální principy. Tradiční kultura vychází z víry, že člověk není zvířetem, ale byl stvořen Bohem, a je žádán, aby se v životě choval vznešeně. Vznešenost mu poskytnou morální principy zanechané Bohem, aby se jejich dodržováním mohl vznešeným stát.
Etika vztahů mezi mužem a ženou
Dříve lidé věřili, ale i dnes lidé věří, že každý blízký vztah je dílem osudu, nebo jak se říká na východě, předurčeným vztahem. Protože se věří, že blízké vztahy jsou důsledkem hlubších a duchovních spojení, či řízením osudu a vyšších principů, považují se za posvátné.
Každý vztah může člověka něčemu naučit. V každém vztahu něco předává, něco získává a ztrácí a něčemu se naučí.
Za posvátný princip vztahů žen a mužů se považuje vzájemné „zaslíbení“. Pokud žena nebo muž projeví náklonnost svému protějšku, očekává se, že bude-li odpověď znít „ano, také to tak cítím“, vzniká mezi oběma neviditelné a posvátné pouto, které znamená „ty jsi teď dívkou mého života“ a naopak „ty jsi teď chlapcem mého života“.
Z hlediska nejvyšší partnerské etiky to znamená, že od tohoto okamžiku chlapec ani dívka se už nebudou snažit navazovat jiné milostné vztahy. Tento princip se nazývá „věrností“ a jeho porušení je považováno za „zrazení“ daného slibu.
Tento vztah a závazek také ovlivní okolí milostné dvojice. Když jeden z páru oznámí svému okolí, že je do dívky zamilován nebo že chlapec s ní teď „chodí“, stává se jejich milostný vztah společenskou událostí.
Dodržování a respektování vzájemného „zaslíbení“, je pro pár i jeho okolí vážnou zkouškou.
Jejich přátelé a široké okolí jsou nyní žádáni, aby vztah respektovali a vzali v potaz, že tato dívka je nyní „zadaná“ a tomuto chlapci již nyní nebudu projevovat milostnou náklonnost, protože se zaslíbil jiné dívce.
Obraz nazvaný Již mě nežádej od Sira Lawrence Alma Tadema. Dívka odmítá žádosti chlapce a naznačuje nezájem či ukončení milostného vztahu. (Volné dílo)
Často může partnerský slib čelit celé řadě zkoušek, které mají zodpovědět otázku „jak silný, závažný, hluboký či upřímný“ je slib a vzájemná náklonnost páru.
Pokud je jeden z páru vztahem zklamán nebo si přeje slib ukončit, měl by o tom svého milého nebo milou včasně uvědomit. Často je toto velice delikátní vyrozumění svěřováno dopisu, někdy je sdělováno chováním – odmítáním dalšího setkání nebo společných aktivit.
Z hlediska tradiční kultury nyní hovoříme pouze o prvních vztazích, které se ještě zdaleka nepřibližují závažným krokům, jakými jsou zasnoubení nebo manželství. Do doby manželského slibu je oběma umožněno jednostranné zrušení slibu věrnosti, které ale má být dáno najevo ušlechtilým způsobem. Není však ani vyloučeno jeho opětovné obnovení.
Článek byl upraven 21. července 2019
Připravujeme: Tradiční kultura: Vztahy mezi mužem a ženou (II) – vznešená žena
Čtěte také:
Učit umění znamená učit, jak rozvíjet charakter. Proč?
Tradiční kultura: Co je nalevo a co je napravo
Tradiční kultura: Když se zvonilo „klekání“
Tradiční kultura: Co znamená být pravým mužem
Tradiční kultura: Jaké poučení nám přináší příběh z jiného světa
